Jaký byl Barcamp Ostrava 2016

11. 12. 2016 / Ostatní / Autor: Olga Bajková

Minulou sobotu jsem se poprvé zúčastnila ostravského Barcampu, otevřené jednodenní komunitní konference ze světa internetu, která se koná jednou ročně v areálu vítkovických dolů. Ze všech barcampů pořádaných v České republice je nejvíce vyhlášený právě ten ostravský, nicméně mě bohužel dvakrát nenadchl.

Registrace

Vstup na barcamp je vždy zdarma, je však potřeba se zavčas zaregistrovat přes webový formulář, protože kapacita je omezená. Já jsem registraci prošvihla, protože jsem se zrovna pohybovala někde na Atlantikem. Na poslední chvili se ale uvolnilo pár míst, na což mě upozornil bystrý Michalis Katapodis, a tak jsem registraci nakonec zmákla standardní cestou a nemusela dál špekulovat, kterým oknem se tam vloupám a komu si sednu na klín. :D

Odjezd do Ostravy

Původně jsem chtěla do Ostravy jet v sobotu ráno vlakem, abych si mohla dát na závěrečné afterparty trochu do nosu. Nicméně v pátek večer jsem šaškovala na vánočním mejdanu jedno z mých klientů, a i když jsem se domů dostala relativně brzo, byla jsem tak přecpaná štrůdlu a čískejků, že jsem ráno musela situaci přehodnotit. Program totiž začínal od desíti a já jsem si o půl desáté teprve natahovala fusakle.

Do Ostravy jsem tak vyrazila až chvíli před půl jedenáctou, a to jsem ještě musela škrábat auto, protože přes noc poměrně přituhlo. I když navigace ukazovala dojezd za hodinu, v posledním úseku ve Vítkovicích jsem se pěkně zamotala. Teprve až jsem dorazila k objektu vítkovických dolů, jsem si uvědomila, že jsem tu vlastně už byla (v létě na Beats for love), což mi původně vůbec nedošlo.

Dalším oříškem bylo najít volné místo k parkování. Barcamp probíhal v budově Provozu Hlubina hned na začátku areálu, ale zaparkovat jsem musela u cesty o kus dál. Pro jistotu jsem si vyfotila místo, kde stojím, abych se pak při hledání auta znovu nezamotala, protože je to tam fakt gigantické. Tu správnou budovu jsem následně našla víceméně po čuchu :D za občasného mrknutí na orientační tabule. Mapka areálu uveřejněná na webu byla poměrně k ničemu, protože se v ní nedalo vyznat. No uznejte sami. :-)

Obhlídka terénu

Správné dveře jsem vítězoslavně rozrazila těsně před obědem. U registračního stolku jsem dostala kromě visačky i bojový úkol. Měla jsem hledat lidi se stejným symbolem na visačcce. Na mojí byl mikrofon. Každá 4 členná grupa se stejným symbolem pak měla být odměněná knižním dárkem.

V první řadě jsem se vydala hledat šatnu. Prošla jsem vstupní halou, kde už první hladovci gáblovali oběd, a vyšla po železných schodech do patra, kde byla kromě šatny zřízená fajnová odpočinková zóna s několika sedacími vaky a koutkem s hrací konzolí. Nicméně jsem šla dále prozkoumávat terén a v druhém patře se usadila do velkého sálu, kde jsem zachytila už jen konec přednášky Co změnit, když projektové řízení selhává – Lukáš Havlásek [Shopsys], takže ji ani nemůžu pořádně ohodnotit. Volných míst k sezení bylo dost, ale v sále mě překvapila tma a poměrně zima.

Čekání na odpolední sérii přednášek v odpočinkové zóně

Za chvíli se nicméně všichni rozprchli na oběd a já jsem se tudíž vydala upjádlit zpět do odpočinkové zóny na jeden z fatboyů. Přes zábradlí jsem pak vyfotila dění ve vstupní hale, kde zrovna roznášel „občerstvení“ Mikuláš a spol. Bylo totiž těsně před Mikulášem, takže organizátoři mysleli na všechno.

Odpočinková zóna byla super nápad, ale zima a průvan zážitek z pohodlného sezení a pozorování kolemjdoucích o dost sráželi. Pak jsem ale zahlédla symbol mikrofonu na visačce zrovna se chtíc usadícího mladíka a okamžitě ze mě vyletělo „Jééé, já mám taky mikrofon!“ :D, s nadějí, že se rozproudí konverzace, ale velkej prdlajs. Klučina jen prohlásil, že je to super, ale že musíme najít ještě dva, a bylo po konverzaci. :D

I když hledání stejných symbolů byla docela chytrá networkingová strategie, počáteční euforie mě docela rychle přešla a usoudila jsem, že tahle prímová hra nebude moc jednoduše splnitelná. :D A když nám holčina válející se na vedlejším vaku ukázala, o jakou knížku že se to vlastně hraje, tak byla veškerá moje motivace už úplně ta tam. :-)

Půl hodinku jsem si ještě pomrzla a vydala se na první přednášku do druhého sálu, kde to ovšem se zimou a tmou bylo snad ještě horší.

Jaké přednášky jsem zmákla?

Přednášky byly rozdělené do dvou sálů. Paralelně probíhaly ještě ve třetím malém sálu otevřené samoorganizované bloky přednášek, kde mohl vystoupit kdokoliv. Stačilo si zapsat přednášku na tabuli před sálem.

  • Search UX best practices: Relevance, Rychlost, použitelnost – Jan Petr [Algolia]
    Přednáška o UX ve výsledcích ve vyhledávání mě popravdě vůbec nezaujala výkladem ani obsahem. V půlce jsem odešla a cestou narazila na fotostěnu, kde jsem si střihla jedno zrmzlé foto s buřinkou.
  • Nejčastější chyby při tvorbě zadání webu praktickyJan Kvasnička
    Opět jednoznačně nejlepší přednáška, plný sál, poutavé, dynamické.
  • SEO a JavascriptPavel Ungr
    Samoorganizovaná přednáška, do které jsem přišla asi v půlce, ale čekala jsem od toho něco jiného. Vydržela jsem tam asi 10 minut. Celou dobu se jen diskutovalo o technických záležitostech, kterým jsem de facto vůbec nerozuměla. Takže se to ani nedalo považovat za přednášku, ale spíš diskusi. Pavla Ungra jako specialistu na SEO sleduji, ale tato diskuse mi kromě jeho shlédnutí na vlastní oči nic nepřinesla.
  • Remarketing nemá být otrav(ování)aJakub Herrmann
    Nebylo to nejhorší, ale přes zimu a tmu jsem se nedokázala pořádně soustředit, a jediné, co jsem si z toho odnesla, bylo pochutnání si na listovém šátečku se špenátem. To jsem ale ještě netušila, že se mi ten dacan (šáteček, ne přednášející :D) stane osudným a strávím celou noc na záchodě. :D
  • Jak vyhodnocovat investice do marketinguRobert Němec
    Na tuto přednášku jsem se těšila hned po přednášce Honzi Kvasničky nejvíc, protože Roberta Němce sleduji na internetu, jak články, tak videa, ale nakonec to bylo obsahově velké zklamání. Podání energické, ale obsah nudný, nezajímavý.

Videa ze všech přednášek

Afterparty

Nedokážu odhadnout, kolik lidí se barcampu zúčastnilo, nicméně na afterparty už jich zůstalo podstatně míň, a to i přesto, že na baru byla zařízená konzumace v hodnotě 10 tisíc Kč zdarma. Kromě docela dobře mixujícího DJe byl součástí večerní zábavy i stolní fotbálek a soutěž družstev v hodu pingpongovým míčkem do kelímku.

Já jsem si v průběhu večera vychutnala několik dalších listových a jiných šátečků, tentokrát sladkých, a na odbrždění usrkávala vinný střik – 1 ks :-). Seznámila jsem se sice s pár lidmi, ale žádný velký networking se nekonal. O půl jedenácté bylo na čase zvednout kotvy. A zřejmě i v nejvyšší čas, protože v noci začalo žaludeční peklo, které nikomu nepřeju :-) Za nějakou dobu poté jsem se dozvěděla, že v Ostravě řádil norovirus.

Ostravský Barcamp pro mě poprvé a zřejmě naposled

Organizace barcampu dobrá, obsah průměrný až podprůměrný, prostory pěkné, ale téměř všude tma a zima. Účastníci spíše mladší věkové kategorie, odhaduji 20 – 35 let. Drobné občerstvení zajištěno, ale přes moje žaludeční patálie už se budu bát někde něco sníst. Byl to pravděpodobně můj první a poslední ostravský barcamp. Pokud na nějaký ještě zavítám, do Ostravy už to asi nebude.

Vložit komentář

E-mail nebude zveřejněn

* povinný údaj
Nahoru

Výběr realizovaných projektů

Více z portfólia

Studio Bajola

Olga Bajková
Teličkova 6
751 24  Přerov 4

Kontakt

bajola@bajola.cz baaajola

Sociální sítě

Facebook LinkedIn

Máte zájem o spolupráci?

Požádat o cenovou nabídku

Zásady zpracování osobních údajů
Copyright © 2013, Olga Bajková